wz

 

 

Svěcení zvonu

Až jednou pojedete autem nebo vlakem směrem na Jíčín, tak tam v oblasti od Hradce Králové se setkáte s názvy obcí jako: Hoříněves, Žíželeves, Třebnoševes, Čistěves a také třeba zajimavý název Hněvčeves. A zde o této vesničce si budeme povídat. Ničím zajímavým tato malinká vesnice, která už před válkou měla asi 250 byvatel, neoplývá. Až teprve v tuto neděli 15. listopadu 2009, tam bylo rušno.

Podívejme se na tu událost ale pouze jen očima věřících lidí.

O této obci se říkávalo, jak místní obyvatelé intenzivně o nedělích proklečí na kolenou-nikoliv však v jejich kostelíku na bohoslužbě, ale při pěstování a jednocení - pěstování cukrovky, které se vždy u nich hodně urodila.  V té době měl i tuto obec na starost pan farář - Páter Josef David, který přišel o svou maminku při velkém železničním neštěstí u Stéblové.
V pozdější době tamní kostelík osiřel a po Sametové revoluci kdy se začala svoboda ukazovat i v oblasti mravů, tak někteří hledali jak rychle nabýt majetek a zbohatnout. Mezi jinou nepoctivostí se začali vykrádat i kostely. Tamní kostelík se stal třikrát nájezdem vykrádačů. V té době rovněž jako i ve stovkách kostelů a podobných objektů se ztrácely věci nikdy nenahraditelné a veliké historické ceny.
Také náš kostel v Horní Dobrouči byl v prvních letech svobody, a to vždy v noci vykraden.Celkem třikrát byly zcela zdemolovány dveře a protože je kostelík umístěn mimo dohled občanů, zastíněn hustým stromořadím, mohli zloději za pomocí silné techniky odnést a v noci odvážet veškeré vybavení zákristie, vyřezávané skříně,komodu kde vyházeli veškerá kněžská oblečení a roucha, další skříň i s uloženým velmi cenným vyřezávaným Betlémem, dalšími soškami, svícny, kalichy, a jinými předměty, které po staletí místní lidé s láskou darovávali pro potřeby farnosti i místního kostelíka. V té době u nás už několik roků působil páter Josef David z obce Hněvčevce, který byl k nám přeložen a velmi cítil z dřívějším působištěm a vykradeným kostelíkem. Tak mě požádal, zda bych zhotovil a nainstaloval nějaké elektrické zařízení jako v našem kostelíku svatého Jan křtitele,  tak i podobné bohužel už ve vykradeném kostele ve Hněvčevsi.
V té obci u Jičína, mě vzala na týdenní pobyt jedna místní rodina jménem Říhova. Pan František Říha dědeček dvou dětí, dvou vnoučat a bývalý místní starosta a bývalý malorolník a záhumenkář, ochotně se mnou chodil pomáhat při instalování elektrického zařízení proti dalšímu vloupání. Byl to člověk plné lásky ke všem lidem v obci a také k Bohu. Jeho manželka se starala po celý den o můj žaludek a o nocleh.  Jejich syn Petr,  svobodný jako šofér nákladního auta se vracel se denně k večeru domů k rodičům a dcera s dětmi bydlela mimo obec.
Po několika letech jsem dostal dopis že do věže kostela uhodil kulový blesk a částečně hlídací zařízení bylo zničeno. V té době jsem poznal že paní Říhová onemocněla a brzo na to zemřela. Její manžel František po její smrti se rozhodnul, protože v okolí je nedostatek kněží, a aby jejich kostelík a okolí nestrádalo duchovním vedením, tak se rozhodl, že další život zasvětí Bohu. Začal intenzivně studovat dálkově bohosloví i v tom jeho stáří, a po několika letech jsem dostal pozvánku na Primici do Hněvčevse, kde bude mít pan Říha první Mši svatou.

Tenkrát dne 23.října 2006 jsem do auta naložil rozhlasovou techniku, abych ozvučil nejen kostel ale i venku, kde se očekávala veliká účast věřících z okolních vesnic, a samozřejmě také vše pro foto a film dokumentování.
U primiční Bohoslužby stáli zástupci biskupů z Královéhradecké diecéze,  a mezi dalšími kněžími byl i páter Josef David a několik občanů z Dolní Dobrouče.  Tímto dnem pan František Říha přijal svátost kněžství, a to tím že zanikla svátost manželství.
Když pak na jeho zemědělském dvorku, kde ve stínu velikého ořešáku vytvořila dcera a syn Petr posezení pro pozvané hosty a kolegy ve kněžství, tak jsem pozoroval, jak tam kolem něho nyní novokněze běhala jeho vnoučata. A pak jeho ještě předškolní vnučka si šla sednou svému dědečkovi na klín, a zaslechl jsem dobře slova, která ona upřena do jeho tváře říkala: "Já Tě mám dědečku moc ráda."  Tato scéna mě velice dojala, protože je to pro nás neobvyklé, když malá holčička osloví svého dědečka, který tam seděl v kněžském obleku.
Jeho syn Petr se stal druhý den cíbíčkářem, protože jsme na střeše jejich domku postavili anténu aby mohl být přítomen a zachytit naše vysílání Ranní Sedmičky. Prozatím má jen spojení v okolí Jíčína, ale náš signál z našeho regionu se tam nedostává.
Nedávno jsem dostal od Pátera Františka Říhy, z Hněvčevce pozvání a přání, abych přijel na velikou slavnost, a to na svěcení nového zvonu, pro místní kostelík. Bude to obřad, který se nekonal v obci ani v okolí ani v minulém století.  Vlastní svěcení provede Královéhradecký biskup, a to v neděli 15.listopadu 2009 ve 14 hodin odpoledne. Uvědomil jsem si, že ve věži kam jsme montovali poplachové zařízení, tam zvon mají,  ale v dávné době prasknul a nesmí se používat a zůstává jen památkou na minulá století.
Proto se tento obětavý člověk Páter František dnes 76 letý František rozhodnul dát vyrobit – odlít nový zvon. Nejprve zvonařka vedoucí firmy paní Ditrichová z Brodku u Přerova, se přijela podívat přímo do Hněvčevse na věž, jaký zvon se tam bude hodit. Dále jaké vhodné ladění a současně se přesvědčila o stavu toho prasklého zvonu. Bylo nutné také domluvit jaké nápisy zvon ponese do dalších století, protože zvon je určen ne na desítky ale pro další generace a staletí.

Dostal jsem zprávu, až povezou zvon z Moravy do Čech, pojedou přes naši obec Dobrouč, ale z nějakých nepředvídaných okolností byl  zvon dopraven v jiný den.
V neděli v den posvěcení zvonu, jsem se vydal vlakem a vezl sebou i nějakou techniku.
Když jsem došel od nádraží tam k místnímu kostelu, tak u kostela už tam si upravoval místo obrovský jeřáb, který bude zvedat zvon vysoko do věže, ten se tam začal bořit do travnatého parčíku a bylo nutno upravovat terén. Ve věži upravovali odborníci závěsné zařízení, na které bude zvon zavěšen a z okna věže spouštěli místní hasiči ve stejnokrojích různé těžké předměty které tam budou při montáži překážet. Byla jedna hodina a ještě nikdo zvon neviděl, protože jak mě sdělil plný starostí páter Říha a jeho syn Petr,  že svěcení sice začne ve dvě hodiny, ale obřad začne na začátku obce, kam teprve bude zvon dovezen slavnostně po silnici. Dovezenou techniku jsem si ponechal v kostele,  a odešel jsem na začátek obce, Hněvčeves, kde se bude zvon vítat. Tam se soustřeďovali někteří místní občané, a já se tam setkávám s Páterem Josefem Davidem který přijel až z Chotěboře, a který zde dávno působil a zná mnoho lidí. On mě říká, že přišli všichni občané věřící i nevěřící aby byli účastni události století. Tam v očekávání že každou minutu od obce s názvem Světice po silnici dorazí  slavnostní spřežení koní.

V tom v dálce jsem zaslechl klapání mnoha koňských kopyt. Stál jsem u silnice zcela u cedule obce,  a vedle mne pod alejí hrušní v příkopě bylo nastláno metráky spadaného ovoce velikých hrušek, a nade mnou ještě metrák hrušek na stromě – a tak vypadá celá alej. Ze zatáčky už jsem uviděl spřežení 4 běloušů, koní, táhnoucí klasický historický kočár,  a na kozlíku seděl pán v historickém oblečení. Vzadu na korbě byl ověnčený veliký zvon. Za kočárem šli 3 slavnostně vystrojené koně jako doprovod, a na koních jako na dostizích 3 ženy ve specifickém jezdeckém úboru.

Později se dozvídám, že se nabídnul jeden majitel nedalekého hřebčince propůjčit k této oslavě zcela zdarma toto nádherné spřežení i historický kočár a to vše zdarma. Je to na podívání nádherné a já v levé ruce foťák a v pravé ruce kameru, a nevěděl jsem co dřív zazaznamenat.
Toto slavnostní spřežení čtyř běloušů a doprovodných koní zastavilo u začátku obce a dříve rolník, pak starosta obce a nyní právoplatný katolický kněz Páter František Říha v kněžském rouchu současně s naším známým Páterem Josefem Davidem, zastavili kočár a celé spřežení a tak obřadně přivítali celé spřežení i se zvonem, který má pro místní obec přinést dobro do dalších časů.
Spřežení dorazilo do středu obce ke kostelu tak, aby zvon mohl být pod jeřábem, pak jej jeřáb zvedl z korby kočáru a nechal viset asi 1 metr nad zemí,a koně odejeli. Mezi davem lidí dorazilo auto s firmou televize Nova a Prima, a teď z kostela vycházejí další kněží a zástupci z Královéhradeckého biskupství i s panem biskupem.

Páter František Říha zahajil obřad svěcení, ale nejdříve vítá před kostelem světícího biskupa, ostatní kněze, řeholní sestřičky a ostatní. O významu zvonu hovořil pan biskup, následoval vlastní úkon svěcení a pak se modlil litanii ke všem svatým, a při každém vyslovení - Oroduj za nás - podal Páter David kladívko, nejprve přítomným kněžím a potom občanům, aby přistupovali ke zvonu,  aby každý malým úderem rozezvučel zvon zavěšený asi jeden metr nad zemí. Pak to kovové kladívko převzal jiný kněz a při tom krásném slunečním odpoledne pokračoval vyzívat i ostatní občany, aby provedli úder, ukázal taky na mě a tak jsem z té sehnuté polohy abych nezacláněl výhledu ostatním, jsem foťák strčil do kapsy a šel ťuknout do zvonu kde na jeho tělese je odlit letopočet a název obce - Hněvčeves.

Zvon nese název Ludmila a Marie

Pak zaburácel motor těžkého jeřábu, a pomalu se zvon začal zvedat a všechny hlavy přítomných se soustřeďovali jak dlouhé rameno zvedalo zvon do výšky, kde byli připraveni montéři kteří tam těsným oknem složitým způsobem dotáhli tento pěti metrákový zvon dovnitř věže. Celé veliké společenství začalo tleskat.

Pak se zaplnil kostel a u oltáře stálo sedm kněží s biskupem. Bylo plánovaný, že během asi hodinové Bohoslužby zvon ve věži montéři připevní a připojí na automatické vyzvánění.Během montáže v době Bohoslužby se asi něco ve věži přihodilo, protože přišli k oltáři pro pátera Říhu který musel asi kvůli nějaké nutnosti montáže na chvíli odběhnout – protože montáž řídil jeho syn Petr. Po skončení Bohoslužby světící biskup vyzval věřící, aby přispěli na tento dar který bude sloužit pro další generace a také abychom si šli poslechnout nový hlas který bude v celém okolí znít nově.

U východu z kostela lidé neokázale tam do pokladničky házeli veliké částky, protože věděli že si dávají do pokladničky pro věčnost. Takový zvon není za 200tisíc, a obec je malá. U vchodu stály řádové sestřičky, každá v rukou velikou krabici s napečenými koláči a cukrovím, a ten kdo si nevzal tak i za ním utíkali.
Náhle se ozval zvon a lidé venku začali tleskat a viděl jsem osoby které začali radostí plakat.
Mladý syn Pátera Říhy Petr, pro nás cíbíčkář, ve stejnokroji hasiče s různým nářadím v ruce seběhnul po schodech z věže dolů a ihned se kolem něj shromaždilo mnoho lidí, a také kolem jeho otce se sbíhaly různé organizace, čekali na různé podpisy různá vyúčtování - jen letmo jsem zaslechl za napojení od firmy která tam připojila automatické zvonění – částku 107 tisíc. Při tom se loučili osobní přátelé bratří kněží sestřičky. Páter Říha zval své bratry kněze na do svého domu na hostinu, kterou tam připravovala jeho dcera a příbuzné. Jeho čistotná zemědělská usedlost i vlastní obytný domek není daleko od kostela, kam jsem i já byl pozván a abych zůstal na nocleh, ale rozhodl jsem se jinak. Protože veškerá starost zůstala na dvou lidech, druhý den jsem tam měl v úmyslu něco dalšího montovat,  ale nechtěl jsem zatěžovat už tak rodinu Pátera Říhu i syna Petra přeplněného starostmi. Zvolil jsem neobvykle riskantní pozdní noční odjezd domů – jednak pěšky autobusem, vlakem a od vlaku
už jen 7 kilometrů domů.

Jan Dobrouč

 

ODKAZY na životopisy svätcov

http://referaty.atlas.sk/vseobecne-humanitne/nabozenstvo
http://sancti.catholica.cz/index.html?a=20
http://saints.sqpn.com/image-galleries
http://www.knazi.sk/svati

Webové stránky naší přítelkyně Cezmín
Cezmín:
http://cezmin.wz.cz 
Vianoce:
http://vianocesk.szm.com
Cezmín:
http://cezmin.czweb.org  
Svadba:
http://svadbask.unas.cz  
Cintorín:
http://cemetery.zaridi.to  
Bylinky:
http://bylinky.czweb.org  
Bábiky:
http://svetbabik.czweb.org 
Čas Vianoc:
http://vianocesk.wz.cz  
Mikinka:
http://mikinka.czweb.org   
Pani Príroda:
http://eufrosyne.wz.cz 
Jánska noc:
http://cbjanskanoc.ic.cz 
Veľká noc:
http://velkanoc.czweb.org 
Gloria Polo:
http://gloriapolo.czweb.org  
Veľkonočné sviatky:
http://velkanoc.czweb.org 
Michal Krpelan:
http://michalkrpelan.wz.cz 
Milujem pani P... :
http://milujempanip.wz.cz 
Aishwarya Ray z Indie:
http://aishwarya.wz.cz  
Horné Chlebany :
http://hornechlebany.unas.cz  
Múdra ako rádio:
http://www.mudraakoradio.euweb.cz 
CB Fan rádioklub Slovakia - CBRSK:
http://cbrsk.euweb.cz 
Svätojánska noc a iné:
http://www.cbjanskanoc.webovastranka.sk 
[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]





Design a webmaster: Anežka Vražbová H.Chlebany Slovensko Web.: http://cezmin.czweb.org