wz

[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]

 

V Dobrouči...

 

  Kulturní památky u nás

Dolní Dobrouč
Kostel Sv.Mikuláše - empírový z let 1828 - 1829. Postaven lichtenštejnským stavitelem A. Kapnerem.
Hřbitovní kaple sv. Josefa - presbytář původního gotického kostela z 15. století, který byl zbořen v r. 1834. Fara doložena již 1349.
Socha Immaculaty u kostela z r. 1831.
Socha Nejsvatější Trojice u kostela - z pol. 19. stol.
Pískovcový kříž z r. 1780 u kostela.
Socha sv. Jana Nepomuckého u školy z 1. pol. 19. stol.
Horní Dobrouč
Kostel sv. Jana Křtitele - barokní z roku 1770, postaven na místě staršího dřevěného kostela, který se připomíná v r. 1677.
Fara z konce 18. století. Fara zde však byla již v r. 1349 (postupně mateřská škola a obytný dům).
Teresa se skupinou barokních soch mezi Dolní a Horní Dobroučí u bývalého rybníka.
Barokní plastiky z roku 1730. V součanosti poškozeno.
Kamenný kříž u kostela z roku 1780.
Socha sv. Jana Nepomuckého u čp. 156 - pozdně rokoková plastika z doby kolem r. 1800.

Něco málo z historie

kterou sepsal na stránkce http://www.dolnidobrouc.cz/ pan Miroslav Beran.

Obec Dolní Dobrouč leží ve východočeském kraji, v okrese Ústí nad Orlicí, 10 km od okresního města směrem na Letohrad (dříve Kyšperk) v kopcovité oblasti v nadmořské výšce okolo 350 m. Dolní Dobrouč spravuje přilehlé katastry Horní Dobrouč a Lanšperk.Obec je dlouhá asi 5 km, protéká jí potok Dobroučka.Má přibližně 2500 obyvatel, z toho žije kolem 260 obyvatel v Horní Dobrouči a kolem 120 v Lanšperku. První písemná zpráva o Dolní Dobrouči (německy Liebenthal - ves v líbezném údolí) je z roku 1292. Naše obec Dolní Dobrouč je zakládajícím členem svazku obcí Region Orlicko - Třebovsko, který sdružuje 18 obcí a měst.

Dolní Dobrouč se skládá z těchto částí: Dolní Dobrouč s místní částí Kočtiny, Horní Dobrouč, Lanšperk.
Na přelomu 19. a 20. století vlastním nákladem Jana Duška infekční nemocnice tzv. Špitál čp. 374 a chudobinec čp. 371. Nemocnice později zrušena.
Celá okolní krajina náležela v X. století rodu Vršovců se sídlem ve Vraclavi. Po jejich vyvraždění v roce 1108 byla celá země definitivně sjednocena pod vládou přemyslovských knížat. V polovine 12. století jižně od nás je znám starý knížecí hrad v Litomyšli s premonstráty, jejichž majetek zasahoval hluboko do lesů k českomoravskému pomezí, na sever snad k údolí řeky Orlice, k místům dnešního Ústí nad Orlicí a České Třebové.
Zdejší kraj byl podroben soustavné kolonizaci. Přemysl Otakar II. udělil lokátorské právo Oldřichu a Heřmanu z Drnholce. Koncem I. poloviny XIII. století byla již kolonizace v plném proudu. Střediskem kraje se stal nově vybudovaný hrad Lanšperk (připomínaný r. 1285), bylo založeno město Lanškroun, pozdější to sídlo panství lanškrounsko-lanšperského, a řada vesnic. Kromě vlastních českých osadníků byli sem zváni kolonisté až z Braniborska a Flander. Václav II. převzal tuto krajinu do svého držení, aby ji po krátké době postoupil s dalšími majetky ve východních Čechách manželovi své matky Závišovi z Falkenštejna. Lanšperské panství potom ve dvou etapách v roce 1292 a 1304 daroval nově založenému Zbraslavskému klášteru. Založení kláštera a donace lanšperského panství byly Václavovým pokáním za Závišovu popravu. K lanšperkému panství tehdy patřilo kromě hradu Lanšperka ješte jedno město, 3 městečka a 43 vsí. V neklidných dobách po zavraždění krále Václava III. (r.1306) bylo lanšperské panství často pleněno okolními světskými feudály.
Aby se klášter vyhnul těmto nájezdům a také pro obtíže spojené se správou odlehlého panství, dával často Lanšpersko do zástavy. V roce 1358 postoupil Zbraslavský klášter lanšperské panství výměnou za některé statky v okolí Prahy litomyšlskému biskupství. Po roce 1358 připadl Lanšperku též úkol chránit vojenské a politické zájmy litomyšlských biskupů ve východních Čechách. Tato úloha vystoupila do popředí zvláště v počátcích husitského hnutí.
Od počátku 16. století hrad Lanšperk, s výjimkou doby vlády Petra Bohdaneckého a jeho synů, nesloužil jako panské sídlo. Bydlel zde pouze hejtman, který panství spravoval. V době pobytu na panství se Pernštejnové zdržovali na zámku v Lanškrouně. Proto hrad Lanšperk začal pustnout. V roce 1588 v kupní smlouvě je popisován jako objekt s mnoha pokoji, který by bylo možno malým nákladem opravit. Nový majitel se věnoval rozšíření zámku v Lanškrouně a o poměrně odlehlý Lanšperk se nestaral, takže zcela zpustl.
Obci patří v nynější době zřícenina hradu Lanšperk s vesničkou stejného jména. Hrad je připomínán v roce 1285 a byl správním centrem městeček a vesnic do 16. století. Po třicetileté válce v roce 1651 byl počet obyvatel obce 219. Škola zřízena snad současně s kostelem a farou.Nový kostel vystaven 1828-31, zasvěcen sv. Mikuláši. Z presbytáře bývalého kostela na hřbitově se stala kaple sv. Josefa.
Prvním uvolněním života venkovského lidu bylo zrušení poddanství 1.listopadu 1781 císařem Josefem II. "z rozumu a lásky k lidu".
Kroužek divadelních ochotníků založen 1863.
Roku 1866 postavena v blízkém lese jako poděkování za své uzdravení Bernardem Duškem kaple P.Marie Pomocnice - cíl nedělních vycházek.
Pošta zřízena roku 1872. Povýšení obce na městys 1873. Železniční stanice 1874. Spolek dobrovolných hasičů 1881. Lidová knihovna 1885.
Lanškrounské hejtmanství mělo 60 obcí, rozdělených do dvou soudních okresů. V soudním okrese Lanškrounském bylo zahrnuto 33 obcí - mezi nimi i Horní Dobrouč, v soudním okrese Ústeckém bylo 27 obcí včetně Dolní Dobrouče. Lichtenštejnové však byli až do pozemkové reformy ve dvacátých letech minulého století držiteli půdy. Reformě bylo podrobeno 5962,60 ha. Zestátněnou půdu lesního hospodářství ve výměře 4382,39 ha dostala Správa státních lesů a statků v Lanškrouně. Lichtenštejnům bylo popušteno ze záboru 38,71 ha půdy a pivovar v Lanškrouně. Po druhé světové válce byl i tento majetek zkonfiskován.
Obvodní lékař 1892.Počátky dechové hudby 1896.
Na přelomu 19. a 20. století vlastním nákladem Jana Duška infekční nemocnice tzv. Špitál čp. 374 a chudobinec čp. 371. Nemocnice později zrušena. V roce 1930 žilo v obvodu okresního hejtmanství 65585 obyvatel a z toho v soudním okrese Ústeckém 37136 obyvatel. V roce 1976 dochází ke slučování obcí, od 1.1. Horní Dobrouč a od 1.5. Lanšperk se stávají místní částí obce Dolní Dobrouč. V roce 1978 byla severozápadní část Lanšperka - osada Václavov připojena k Ústí nad Orlicí. Střediskovou obcí je Dolní Dobrouč od 1.7.1982. Tolik z historie okresu.

Několik fotek z akcí v naši obci

Čarodejnice

 

 

 

 

 

Fotootografie nafotil digi fotoaparátem Mgr. Ivan Čejka a Ing. Renata Čadová. http://www.dolnidobrouc.cz/  
 

Odkazy na www stránky Cezmín

Cezmín: http://cezmin.wz.cz
Vianoce:
http://vianocesk.ic.cz
Cezmín: http://cezmin.czweb.org
Svadba:
http://svadbask.unas.cz
Bylinky:
http://bylinky.czweb.org
Mikinka:
http://mikinka.czweb.org
Cintorín:
http://cemetery.zaridi.to
Bábiky:
http://svetbabik.czweb.org
Čas Vianoc:
http://vianocesk.wz.cz
Pani Príroda:
http://eufrosyne.wz.cz
Jánska noc:
http://cbjanskanoc.ic.cz
Veľká noc:
http://velkanoc.czweb.org
Gloria Polo:
http://gloriapolo.czweb.org
Veľkonočné sviatky:
http://velkanoc.ic.cz
Michal Krpelan:
http://michalkrpelan.wz.cz
Milujem pani P... :
http://milujempanip.wz.cz
Aishwarya Ray z Indie:
http://aishwarya.wz.cz
Horné Chlebany :
http://hornechlebany.unas.cz
Múdra ako rádio:
http://www.mudraakoradio.euweb.cz
CB Fan rádioklub Slovakia - CBRSK:
http://cbrsk.euweb.cz
Svätojánska noc a iné:
http://www.cbjanskanoc.webovastranka.sk

[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]

Design a webmaster: Anežka Vražbová H.Chlebany Slovensko Web.: http://cezmin.czweb.org