wz
  .

 

 


[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]

Petr Vázler

Popeleční středa



Čiňte pokání a věřte evangeliu!

Bože, Ty dáváš pokorným svou milost a odpouštíš těm, kdo činí pokání. Vyslyš naše prosby, a když si dáváme sypat na hlavu popel, zahrň nás svým požehnáním. Dej, ať konáme opravdové pokání po celý půst, abychom s čistým srdcem mohli slavit velikonoce ve spojení s Kristem.
Neboť On s Tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.

Modlitba svěcení popela z liturgie Popeleční středy

Pamatuj, že jsi prach a v prach se vrátíš!

Bože, dej, ať nás posilní dnešní půst, kterým zahajujeme úsilí o svou duchovní obnovu, abychom se naučili sebeovládáním skutečně přemáhat zlo a konat dobro. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista. Amen.
Život a život Trojice – to je pohyb. Když budete čerpat z Boží Trojice, můžete dokázat to největší vítězství člověka. Osvobodit se sami od sebe, od vazby na svoje přání a na svoje já, abyste byli schopni pravého pohybu dál. kardinál Miloslav Vlk
A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří si hyzdí obličej, aby bylo lidem zřejmé, že se postí… když se postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, aby neviděli lidé, že se postíš, nýbrž tvůj Otec, který je ve skrytu; a tvůj Otec, který je ve skrytu, ti odplatí. Mt 6,16-18

Napravme, co jsme zavinili ve své slabosti a hříšnosti, aby nás den smrti nezaskočil a my na poslední chvíli marně nehledali čas k pokání.
Zhřešili jsme proti Tobě, Hospodine: neodvracej se od nás a smiluj se nad námi.
Neboť veliké jsou naše hříchy ale, ještě větší je milosrdenství našeho Boha. Responsorium

Čím je člověk před Bohem, tím je doopravdy a nic víc. (sv. František z Assisi)

Hleďte, abyste nekonali svou spravedlnost okázale před lidmi. Jinak nebudete mít odměnu u svého Otce v nebesích… Nebuďte jako pokrytci, kteří se rádi stavějí k modlitbě, aby je lidé viděli. Mt 6,1n
Někdo se šibalsky koří, ale nitro jeho je plné lsti. Sir. 19,23

Myšlenky P. Ljuba Kurtoviče ze semináře modlitby, půstu a mlčení, který se konal v březnu 2006 v Medžugorji

P. Ljubo Kurtović, který seminář řídil, nám úvodem řekl tuto moudrost: Čím blíž se dostáváme na naší životní cestě k Bohu, tím lépe vidíme srdcem ... Matka Boží pro nás stále opakuje: Modlete se, modlete se, modlete se! Modlete se srdcem!
Některé myšlenky P. Ljuba
■ umět přijmout kříž, Bohu za kříž děkovat, růst v lásce; něco v životě nemůžeme změnit, ale jinak máme vylepšovat vše, co zmůžeme; kříž vede ke vzkříšení; Bůh není vždy logický, nechápeme duchovní boj; radujme se z každého vítězství, plavme proti proudu; půst uzdravuje z nemocí, zahání zlé sny, zprostředkovává odpočinek pro ducha, duši i tělo ...
■ noční adorace osvobozuje zvlášť intenzivně od našich aktivit, televize špiní, i když baví ...
■ půst je účinná cesta k Bohu, k vnitřní svobodě ...
■ mnoho tělesných nemocí a bolestí kotví v nemocné duši, zanedbaném duchu; smiřme se s Bohem, uzdravme naše myšlenky; k tomu pomáhá modlitba opřená o půst; černé myšlenky pocházejí od ďábla, musíme se očistit...
■ lékař doporučuje půst jako lék pro tělo, které se s půstem vzepře nemoci
■ duch a duše touží po míru, lásce, po Bohu; půst zprostředkovává vnitřní mír a tím uzdravuje ducha, duši i tělo
■ půst nás přibližuje k eucharistickému Kristu, Ježíš nás chce přitáhnout k sobě, abychom my táhli jiné lidi ke Kristu; půst nás očišťuje od jakékoliv závislosti, i na nás samých; půst zahání strach
■ kombinace půstu, modlitby a mlčení nám umožní odpustit sám sobě, odhalí hlubiny srdce, očišťuje, učí vytrvalosti a trpělivosti
■ půst není nejíst, ale naučit se jíst, pocítit vůni chleba, pocítit vděčnost
■ dnes jsou tak časté psychosomatické choroby, nadbytek věcí může být horší než nedostatek, ubíjíme sami sebe, zvlášť dnes nevíme, kdo jsme
■ chléb a voda pročistí i tělo, otevřou se nám oči, jak málo potřebujeme k životu, půst osvobozuje
■ mlčení má velký význam, stále jsme obklopeni hlukem radia, televize, člověk se bojí setkat sám se sebou, sv. Augustin říká: Bůh ke mně přichází, dej, ať jsem doma!
■ půst musí vycházet z lásky, tělesný půst musí být taky duchovní půst, půst spojený s pokáním a s modlitbou, staň se Tvá vůle, v tom je náš mír!
■ jíme chleba, sbíráme drobky, kolik lidí nemá ani drobky? Chleba ,vyroste' ze semínek, jak dlouho to trvá? Kolik práce stojí za těmi drobky? Kolik smutných potkáváme, uděláme jim vždy radost? Nějaké dobro? Půst chce proměnit naše srdce, vůli; půstem se obmýváme uvnitř, očišťujeme si duši
■ modlitba není setkání zájmů, ale osob; podávám ruku v rukavici? Ne, sundáme si rukavici; žijeme s maskou? Sundejme masku! K Bohu musíme přistupovat s naprostou upřímností
■ v mlčení, v tichosti ,slyšíme' Boha i sami sebe; hluk a lomoz nás vždy přehlušují ... pomocí je modlitba, každá modlitba je vlastně i svým duchovním cvičením, mlčením se učíme modlit, pak se můžeme modlit i v hluku, který je vlastně stále kolem nás
■ jíst je jednodušší než se postit, koukat se na televizi je jednodušší než se modlit, ticho je těžké; nemohu snést sám sebe?
■ půst, modlitba a mlčení, tato kombinace je silným duchovním cvičením, aspoň jednou v roce!
■ žít v duchu - to je dlouhodobě vyzkoušená křesťanská tradice, duchovní otcové tak žili celý život v poušti ... S Pannou Marií jsme si vždycky jisti!
■ mše svatá je ta nejdůležitější a nejintenzivnější modlitba, je to pro nás život sám, centrum našeho života, mystérium, tajemství Boží lásky ... Eucharistie je děkování, její existence chrání svět, Eucharistie je to nejvyšší a nejcennější na světě, Eucharistie je Ježíš Kristus, Boží Syn, který se nám cele dává, my přijímáme samého Boha, do našeho těla, do naší duše, naším duchem ...
■ smysl půst a modlitby podle sv. Pavla: Starý člověk umírá, aby nový člověk vstal do života
■ smíření je svátost, která snímá z člověka břemeno hříchu, viny, pocitu viny ... tuto svátost nemůže nahradit žádná psychoterapie; ve Starém zákoně obětí za hříchy byl beránek, v Novém zákoně je to Ježíš Kristus, Boží Syn!
■ Ježíš osvobozuje skrze kněze, i hříšného kněze; sundejme masky, které tak často nosíme, taky v nás žije farizej, musíme ho udusit, Bůh vidí do našeho srdce, nikdy ho nemůžeme oklamat; ve sv. zpovědi se nás Ježíš ptá: Věříš mě? Důvěřuješ mě? Miluješ mě? Ve sv. zpovědi musíme vše dát Ježíši, odevzdat, důvěřovat!
■ svědomí člověka je svatyně, svatostánek, tam přebývá Bůh; tělo potřebuje hygienu, sprchu, vodu, umýt; ještě víc potřebuje hygienu naše duše a náš duch! Panna Maria jednou dovolila lidem se jí dotknout a najednou byla celá černá, vizionáři se ptali, co se jí stalo? Odpověděla, že všechno to černo jsou naše hříchy ...
■ v dokonalé lásce neexistuje strach, strachem nás ovlivňuje a obviňuje ďábel, neustále se snaží nás znejistit, vše dobré zpochybnit; ďábel je obviňovatelem našeho svědomí; P. Pio řekl, že když nás naše svědomí dohání k zoufalství, zmatkům, hrůzám, tak je to ďáblovo dílo, jediná odpomoc je svatá zpověď! Ta je vysvobození od špíny duše ...
■ Zmrtvýchvstalý Ježíš se zjevil apoštolům, kteří v noci neulovili ani jednu rybu. Ježíš řekl: „Spusťte síť“. Petr poslechl a nalovil plnou síť, pak zaplakal, poznal Pána života a smrti; „Petře, teď budeš lovit lidi“; tak Bůh vychovává i nás! Bůh nás nechá klesnout, aby nás, hříšníky, vychovával a aby z nás udělal světce ...
(převzato ze Zpráv z Medžugorje 5/07)

Obracejme se s důvěrou k Bohu
a modleme se, abychom se stali svobodnými…

ZAMYŠLENÍ FRA LJUBA KURTOVIČE

NAD POSELSTVÍM Z 25. 3. 2007

Maria, Královna míru, nám jako matka děkuje za postní odříkání. Matka Maria nám děkuje, protože nás má ráda. Jenom srdce naplněné láskou je vděčné srdce. My bychom jí měli děkovat, že nás povzbuzuje, volá, miluje a přimlouvá se za každého z nás u svého Syna Ježíše. Ona nás volá s přáním, abychom se i nadále sebezapírali a žili půst. Mluví o tom a vyzývá nás k půstu a odříkání pro nás a kvůli nám, pro naše štěstí a radost.
„Půstem a odříkáním si, dítka, budete silnější ve víře." - říká nebeská Matka. Půst a odříkání si jsou nutné podmínky pro získání Boží milosti. Naše odříkání si je jako nádoba, do které Bůh sype svoji milost. Blahoslavená Matka Tereza říká: „Je potřeba se vyprázdnit, aby nás Bůh mohl naplnit." Půst a sebezápor jsou součástí naší práce ve víře.
Bůh nás stvořil bez nás, ale nespasí nás bez nás. (říká sv. Augustin). V půstu bychom se měli sebezapírat a konat pokání, jako by spása závisela pouze na nás a modlit se tak, že naše spása a všechno ostatní závisí pouze na Bohu. Modlit se a nic si neodříkat je totéž jako stát na půli cesty. Je to totéž jako když veslujete v nějaké lodi přivázané k břehu. Nikdy se nehneme z místa dokud loď neodvážeme. My nemůžeme odstranit hřích ze svého těla a ze světa ve kterém žijeme. Ale můžeme zemřít a umírat hříchu a pak on už nemá nad námi žádnou moc. Sebezápor je umírání hříchu.
Když nám Panna Maria říká o odříkání pak nemyslí jen na tělesné pokání a odříkání, ale na duchovní pokání a odříkání. Jenom tělesné pokání a půst nestačí a mohou nás zavést k pýše, farizejismu a formalizmu. Mohou nás zavést k dokazování vlastní síly a ne k podřizování vlastní vůle Boží vůli. Proto nám v jednom ze svých poselství Panna Maria říká: „Drahé děti, půst se vám stal zvykem, který nikdo nechce přerušit. Postěte se srdcem." Půst a láska jsou neoddělitelné. Nemůže se postit bez lásky ani nemůže milovat bez půstu v nejširším slova smyslu. Modlitba je také naší odpovědí na Boží lásku. Proto je půst neoddělitelný od modlitby. Půst bez modlitby je oby-čejnou dietou na zhubnutí. Půst bez modlitby je kroužením okolo sebe samých. Půst obrací všechny naše duchovní síly a sílu srdce, celé naše nitro k Bohu.
Naše svatopostní období by nemělo končit se Vzkříšením. Rozhodnout se a žít půst znamená bojovat pro svobodu. Nebude mít velký smysl, když se budeme v postním období přemáhat v nějakých zlozvycích a pak v nich budeme pokračovat. Tehdy se naše odříkání může stát jen sebeklamem. Člověk může upadnout do pýchy a samolibosti a říkat sám sobě: Jsem dobrý, dokážu to." Pak se postní období stává pouze jednou pauzou v té závislosti, ale v člověku se nic nezměnilo. Půst a odříkání není dokazo-vání vlastní síly, ale podřizování vlastní vůle vůli Boží.
Nejplodnější a nejlepší odříkání je zříkání se sebe samého. A Ježíš nám říká: „Chce-li mne kdo následovat, ať se zřekne sám sebe (Mk 8,34).
Panna Maria k nám přichází a mluví ne proto, aby nám něco vzala a zbavovala nás radosti ze života, ale přeje si, abychom byli šťastní, normální a svobodní v Bohu.
Děkujme Panně Marii z celého srdce, protože Ona se námi nenechala unavit. Nepřipouštějme ani my únavu a každodenně odpovídejme na výzvy Matky Marie. /převzato ze Zpráv z Medžugorje 5.07/

DŮVOD K VDĚČNOSTI

 Jestliže jsi dnes ráno vstal a cítíš se více zdravý než nemocný, dostalo se ti více požehnání než miliónu těch, kteří nepřežijí tento týden.
 Jestliže jsi dosud nezažil hrůzy války, osamělost ve vězení, agónii mučením nebo svíravou bolest hladu, jsi na tom lépe než 500 miliónů lidí ve světě.
 Jestliže se můžeš zúčastnit shromáždění věřících beze strachu z pronásledování, mučení a smrti, dostává se ti víc požehnání než třem miliardám lidí ve světě.
 Jestliže máš peníze v bance nebo jen v peněžence a můžeš dát pár drobných někde na misku, patříš mezi 8% nejbohatších na světě.
 Jestliže držíš hlavu zpříma, máš úsměv na tváři a pociťuješ věčnost, je to požehnání. Hodně lidí by to mohlo tak prožívat, ale většinou to neumí.
 Jestliže můžeš někoho vzít za ruku, obejmout ho, nebo se alespoň dotknout jeho ramene, dostává se ti požehnání, protože tak nabízíš uzdravující dotek.
 Přeji ti šťastný den. Spočítej všechna svá požehnání a předej toto poselství dál, abys připomněl všem, z čeho všeho je možno se radovat.
Milan Szturc, milan.sz@pemail.cz  Zápas o duši č. 91

HLEDAT BOHA ZNAMENÁ: STÁT SE PŘED BOHEM ÚPLNĚ MALÝM.

Když jsme se stali malými a objevili jsme Boha, poznáváme zároveň v nitru něco velikého: radost. Křesťanská radost pochází z Boží velikosti a zároveň z malosti a slabosti člověka. Z této nerovnosti, z tohoto rozlišování výšek a sil proudí do našeho srdce radost, božská radost mající svůj původ uvnitř našeho srdce a pronikající odtamtud celým naším bytím. (Jacques Loew)

MÍR - USMÍŘENÍ (Proč musíme stále něco dělat pro mír v duši)

V dnešní době, která patří k nejtěžší - a to ještě nejsme na vrcholu utrpení - si lidé ve větším měřítku, než tomu bylo v minulých staletích, ničí mír v duši. Pokud se dříve člověk nesetkal s vírou a byl v těžké situaci, jen vnitřní dobrá vnuknutí a životní těžkosti, které v člověku vyburcovaly pud sebezáchovy, mu pomáhaly, že morálně neupadl a neprožíval beznadějné stavy. Zejména životní těžkosti, jako jsou chudoba, útisk a dlouhodobé nemoci mu pomáhaly, že morálně neklesal.
Ale v dnešní době se mají lidé hmotně poměrně dobře, zpravidla neprožívají útisk, a tak jsou pro svou pohodlnost a sebelásku vystaveni velikému nebezpečí morálního pádu, který zpočátku může být lákavý, protože člověk nevidí bolestné konce.
Ovšem i věřící lidé jsou vystaveni duchovnímu úpadku, a to se stává stále více častým, když praktikují víru převážně jen zvykově. Dříve to nebylo tak nebezpečné, ale dnešní doba je velmi těžká, protože oživování víry se věnuje méně času a míra pokušení se zvyšuje. Jsou to zejména sdělovací prostředky, které u člověka prohlubují zvědavost, lákají jej k uspokojením a zamlčují mu, a to se člověku líbí, že takový život vede ke krizovým stavům.
A proto, ať je člověk věřící nebo nevěřící, se nesmí nechat nést proudem pohodlnosti a egoizmu, ale musí stále něco pozitivního, třeba i velmi malého, denně dělat. To je problém dobré vůle a rozhodnutí. Jestliže si člověk namlouvá, že věří, pak nutně musí ztrácet víru, pokud nic nedělá pro její oživování. Zákeřnost situace je v tom, že to ztrácení víry probíhá nenápadně a za 5 -10 let se člověk najednou zhrozí, obvykle když se dostane do krize, kam vlastně došel, a návrat je velmi těžký, neboť nemá duchovní sílu, kterou sám v sobě ubil.
Proto je potřeba dělat denně drobné sebezápory, modlitby, abychom se poměrně snadno udrželi alespoň na dosavadním duchovním stavu.
■ Rodiče mě v mládí posílali do kostela a náboženství, ale sami chodili jen někdy do kostela. Když jsem dospěla, tak jsem občas našla důvod, abych nešla v neděli na mši. Po provdání jsem měla moc práce, zaměstnání a děti, a tak jsem do kostela téměř nechodila. Připadalo mi to v neděli obtížné, protože jsem si chtěla odpočinout, a navíc jsem viděla, že i druzí lidé nechodí a mají se celkem dobře.
Léta ubíhala, a když bylo synovi 19 let, začal brát drogy a odešel z vysoké školy. Dcera, která měla 17 let, chodila často na diskotéky a některou noc nebyla doma. Začala jsem mít o ně starost, stále více jsem byla zneklidněna.
Za několik roků byly děti na tom zoufale. Syn nepracoval, jen kradl a dostal se do vězení. Dcera byla duševně rozervaná a alkoholička. Ztratila jsem pokoj, stále jsem se probouzela do dalších dnů s pocitem úzkosti a beznaděje. Nevím, co dál v životě, a nemám sílu, abych se navrátila k Bohu. Snad další větší utrpení mě dožene do Boží náruče. Proč jsem propadla líbivé pohodlnosti na začátku manželství a nekonala drobné modlitby a nechodila alespoň někdy ke zpovědi a v neděli do kostela?
■ Vždy, od mládí, jsem se snažila konat denně drobné modlitby a plnit základní náboženské povinnosti. Cítila jsem, že budu mít Boží požehnání. I když se mi mnohdy nechtělo pl-nit tyto povinnosti, tak jsem je pro touhu po šťastném životě konala. Nyní po čtyřicítce vidím, že to bylo velmi dobré, i když jsem nějaké velké štěstí v životě nezažila a stále mám problémy s manželem a dospívajícími dětmi, ale uvědomuji si, že kdybych ty drobné oběti a modlitby nekonala, byla bych na tom daleko hůř, jako mnohé mé vrstevnice, které prožívají bezútěšný život. Díky Bohu, že mě povzbuzoval k drobným obětem a úkonům.

/F.M.:USMÍŘENÍ- MÍR (IV), vyjde v r. 2008/ převzato ze Zpráv z Medžugorje 2/07

KRÁTKÉ PŘIPAMATOVÁNÍ,
ŽE LIDÉ JSOU HNÁNI CESTAMI KRISTOVA UTRPENÍ

Pane Ježíši Kriste, já vím. Vím, ale nedbám, že jsou lidé, kteří:
osočují druhé a nespravedlivě soudí,
přesouvají své povinnosti na druhé,
druhým připravují léčky, aby je mohli předběhnout,
ohrožují a hazardují stabilitu rodin,
nikdy nepomohou a věčnými kritikami rozkládají spolupráci,
jsou k druhým zcela lhostejní,
bezcitně vyžadují zákonné právo a chtějí své i za cenu zničení druhých,
stále všechno zvědavě sledují a s maskou účasti a zájmu roznášejí klepy,
svádějí druhé a stahují je do svých chyb a zločinů,
jsou chamtiví a odrali by druhého až na kost,
baví se trýzněním druhých a nevadí jim, že je mrzačí,
nectí nic a nezastaví se před ničím, ani před zrozením, ani před zabitím,
neustále ruší a nenechají druhé odpočinout,
vysají, zneužijí a odhodí člověka jak rozbitou, nepotřebnou věc.

Ježíši Kriste, Pane, soudce nás všech. Dej mi pevné a citlivé svědomí, abych viděl a vykonal, co vykonat mám a mohu, a necivěl netečně tam, kde po-moci nemohu.

Popeleční středa

Čiňte pokání a věřte evangeliu!
Bože, Ty dáváš pokorným svou milost a odpouštíš těm, kdo činí pokání. Vyslyš naše prosby, a když si dáváme sypat na hlavu popel, zahrň nás svým požehnáním. Dej, ať konáme opravdové pokání po celý půst, abychom s čistým srdcem mohli slavit velikonoce ve spojení s Kristem.
Neboť On s Tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.

Modlitba svěcení popela z liturgie Popeleční středy

Pamatuj, že jsi prach a v prach se vrátíš!

Bože, dej, ať nás posilní dnešní půst, kterým zahajujeme úsilí o svou duchovní obnovu, abychom se naučili sebeovládáním skutečně přemáhat zlo a konat dobro. Prosíme o to skrze tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista. Amen.
Život a život Trojice – to je pohyb. Když budete čerpat z Boží Trojice, můžete dokázat to největší vítězství člověka. Osvobodit se sami od sebe, od vazby na svoje přání a na svoje já, abyste byli schopni pravého pohybu dál. kardinál Miloslav Vlk
A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří si hyzdí obličej, aby bylo lidem zřejmé, že se postí… když se postíš ty, pomaž si hlavu a umyj si tvář, aby neviděli lidé, že se postíš, nýbrž tvůj Otec, který je ve skrytu; a tvůj Otec, který je ve skrytu, ti odplatí. Mt 6,16-18

Napravme, co jsme zavinili ve své slabosti a hříšnosti, aby nás den smrti nezaskočil a my na poslední chvíli marně nehledali čas k pokání.
Zhřešili jsme proti Tobě, Hospodine: neodvracej se od nás a smiluj se nad námi.
Neboť veliké jsou naše hříchy ale, ještě větší je milosrdenství našeho Boha. Responsorium

Čím je člověk před Bohem, tím je doopravdy a nic víc. (sv. František z Assisi)

Hleďte, abyste nekonali svou spravedlnost okázale před lidmi. Jinak nebudete mít odměnu u svého Otce v nebesích… Nebuďte jako pokrytci, kteří se rádi stavějí k modlitbě, aby je lidé viděli. Mt 6,1n
Někdo se šibalsky koří, ale nitro jeho je plné lsti. Sir. 19,23

 

Webové stránky naší přítelkyně Cezmín
Cezmín: http://cezmin.wz.cz 
Vianoce:
http://vianocesk.ic.cz
Cezmín:
http://cezmin.czweb.org  
Svadba:
http://svadbask.unas.cz  
Cintorín:
http://cemetery.zaridi.to  
Bylinky:
http://bylinky.czweb.org  
Mikinka:
http://mikinka.czweb.org   
Bábiky:
http://svetbabik.czweb.org 
Čas Vianoc:
http://vianocesk.wz.cz  
Pani Príroda:
http://eufrosyne.wz.cz 
Jánska noc:
http://cbjanskanoc.ic.cz 
Veľká noc:
http://velkanoc.czweb.org 
Gloria Polo:
http://gloriapolo.czweb.org  
Veľkonočné sviatky:
http://velkanoc.ic.cz 
Michal Krpelan:
http://michalkrpelan.wz.cz 
Milujem pani P... :
http://milujempanip.wz.cz 
Aishwarya Ray z Indie:
http://aishwarya.wz.cz  
Horné Chlebany :
http://hornechlebany.unas.cz  
Múdra ako rádio:
http://www.mudraakoradio.euweb.cz 
CB Fan rádioklub Slovakia - CBRSK:
http://cbrsk.euweb.cz 
Svätojánska noc a iné:
http://www.cbjanskanoc.webovastranka.sk 
 [ Späť | Obnoviť | Dopredu ]  
 

 

[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]

Design a webmaster: Anežka Vražbová H.Chlebany Slovensko Web.: http://cezmin.czweb.org