wz

[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]

.

Demokracie

Demokracie, která nedoceňuje základní hodnoty, se stává bezcennou

Zbožňovaná demokracie

Jedním z nejrozšířenějších a nejnebezpečnějších mýtů dnešních dnů je tvrzení: demokracie je nejlepším zřízením už jen proto, že je demokracií; a je nutné ji bezpodmínečně a za každou cenu bránit. Leč o hodnotnosti daného politického systému nerozhoduje způsob volby zastupitelů či vládní mechanismy, ale lidské ideje a hierarchie hodnot, na nichž je určitý systém postaven.
Výše zmiňovaný princip potvrzují celé lidské dějiny. V minulosti existovaly monarchie či prezidentské režimy, které se za-sloužily o rozkvět společnosti, na druhou stranu zde byly de-mokracie, jež zapříčinily úpadek států i národů. Kritériem hodnotnosti daného systému není technická stránka vládnutí, nýbrž jeho schopnost vychovávat dospělé obyvatele a hájit jejich dů-stojnost. Myšlení těch, kdo oddělují demokracii od přesvědčení člověka a hodnotového systému, případně tvrdí, že demokracie je něčím dobrým bez ohledu na smýšlení lidí a na druh hodnot, o něž se opírá, je zvrácené. Opakují totiž stejnou chybu, jakou dělali marxisti. Vláda „lidu“ byla přesvědčena o tom, že nastolením socialismu bude v mžiku zaručena přeměna obyvatel-stva v „hrdiny socialismu“ a ve světoobčany, jimž leží na srdci dobro proletariátu celého světa.
Demokracie se může stát hodnotnou výlučně tehdy, má-li jako základ pravdu o člověku a ty hodnoty, jež vskutku ochraňují naši důstojnost a umožňují výchovu moudrých, dobrých a pracovitých občanů. Přesvědčení člověka plus žebříček hodnot dávající ráz celému společenskému systému rozhodují o tom, zda onen systém slouží k dobru občanů, anebo přivádí společnost k rozkladu. Ba co víc - právě ze způsobu lidského myšlení vyplývá požadavek uskutečnění zmiňovaného politického sytému. Není náhoda, že se demokracie zrodila a zkonsolidovala v Evropě a Americe, a nikoliv v Asii či Africe. Demokracie je totiž logickým vyústěním křesťanské antropologie, jež jednoznačně stvrzuje, že všichni lidé mají stejnou důstojnost Božího dítěte a že každý z nás je osobností, tedy někým uvědomělým, svobodným a zodpovědným, a proto schopným aktivní účasti na společenských procesech. Před našima očima je v Evropě prováděn atentát na základy demokracie, kterým je křesťanské přesvědčení o člověku jako uvě-domělé, svobodné a zodpovědné bytosti. Tento atentát spočívá v tom, že nespočet politiků izoluje demokracii od hodnot, bez nichž nemůže existovat.
Antropologie, podle níž se řídí většina novodobých evrop-ských politických stran a k níž se odvolávají oficiální dokumenty EU, pojímá člověka jako někoho, kdo se nijak zásadně neliší od zvířat. Jenže politik, který nevidí rozdíl mezi lidskou bytostí a zvířetem, nemůže být demokratem, poněvadž ve světě zvířat je demokracie neznámou záležitostí. Vztahy mezi zvířaty fungují na bázi boje o přežití a práva silnějšího. Nic divného, že obdobné zásady začíná zavádět i současná evropská demokracie. Zákony - schválené pomocí demokratických procedur - ochraňují stále více zločince a stále méně oběti, případně ostatní občany. Vrazi mají v Evropě jistotu, že žádný stát nedá svolení k jejich popravě, zatímco děti v prenatálním stadiu nebo starší lidé už takovou ji-stotu nemají. Demokracie, která nevidí rozdíl mezi člověkem a zvířetem, se zmítá od jednoho extrému k druhému a přiznává člověku atributy božství - dokonalost a neomylnost. V důsledku toho máme co do činění s opakováním dramatu prvotního hříchu, tedy s tvrzením, že člověk vlastními schopnostmi a bez Boží pomoci, či dokonce proti Bohu, dokáže rozlišit dobro od zla. Člověk osobující si takovou moc je schopen namluvit sobě samému doslova vše, kupříkladu to, že zřeknutí se plození je „zdravou re-produkcí“, že zabíjení nevinných dětí je „právem“ ženy, šetření penězi na starších a nemocných lidech je umožněním „důstojné“ smrti nebo že neschopnost být věrný je „volný vztah".
Důsledkem naivních lidských představ a absence hodnot je degenerace demokratického systému a objevování se primitivní a v jistých aspektech vskutku obhroublé demokracie. V defor-mované demokracii si politici osobují absolutní moc, jakož i roz-hodování o lidském životě. Větší moc neměl ani Lenin, Stalin či Hitler. Tak se potvrzují slova Jana Pavla II., který nám mnoho-kráte připomínal, že demokracie, jež není postavena na sku-tečně lidské ideji a jež rezignuje na základní lidské hodnoty, se mění ve skrytou či otevřenou diktaturu. Pokřivená demokracie se opírá o pokřivený žebříček hodnot. Dramatickou absenci hod-not se levicoví politici pokoušejí zamaskovat řečněním o toleranci jako o té nejvyšší hodnotě. Tak se tolerance dostává na nej-vyšší příčku žebříčku hodnot, čímž je její smysl překroucen nej-horším možným způsobem. Důsledkem zoufalé nepřítomnosti hodnot je neschopnost moderní demokracie vychovávat mladou generaci. Pokřivená demokracie vede ke zrodu pokřivené „nízké“ kultury, jež se stává stále více primitivnější. Společnost, která je krmena takovouto „kulturou“, nedokáže, popřípadě nemá odva-hu nabídnout dětem a mládeži takové ideje, jež přinášejí radost, a takové hodnoty, jež chrání lidskou důstojnost. Není proto divu, že v demokracii, která si neví rady s výchovou lidského jedince, se vlády chápou kariéristé, cynici, kolaboranti a zločinci.
Demokracie je totiž jen a pouze mechanismem. Z tohoto mechanismu může odpovědným způsobem čerpat toliko slušně vychovaný člověk. Ocitnou-li se její mechanismy v rukou lidí nezodpovědných, stávají se nezvykle hrozivými, jelikož je lze velice snadno použít ke zneužití moci a k ochraně zkorumpova-ných politiků.
Demokracie, která je odříznutá od pravdivého obrazu člově-ka a od správného pořadí hodnot, se stává neštěstím a smrtel-ným nebezpečím sobě samé. V takovéto „demokracii“ je pak možné, že se někdo namísto do vězení dostane do parlamentu. Demokracie odříznutá od poctivosti a rozumu vede k velké dezi-luzi. Většina lidí se v ní necítí občany, kteří spolurozhodují o osudu země, ale pouze voliči, na něž si politici vzpomenou vždy jen v předvolební kampani. Proto též můžeme pozorovat vzrůst lhostejnosti obyvatelstva k záležitostem, které se týkají jejich vlasti, a snižující se volební účast. Již nyní jsme v situaci, kdy politické strany mající v parlamentě většinu zastupují výraznou menšinu občanů.
Nezačneme-li se řídit pravdou o člověku a nevrátíme-li se k základním hodnotám, jako jsou láska, čestnost, zodpověd-nost, poctivost, pracovitost, vlastenectví, budeme nynější for-mou demokracie rozčarováni ještě mnohem víc, než tomu bylo doposud. Měli jsme již „lidovou“ demokracii, nyní je na postupu demokracie „liberální“, ale normální demokracie bude existovat teprve tehdy, když většina občanů a jimi zvolených politiků bude jako základní hodnotu vyznávat člověka a jeho důstojnost Božího dítěte. o. Marek Dziewiecki, Źrodlo 32/2007 Immaculata 1/2008.

Cesta k nebeskému Otci
1. Desatero
2. Vroucí osobní vztah k Pánu Ježíši
3. Slyšet slovo Boží
4. Uskutečňovat slovo Boží ve svém denním životě
5. Osobní vztah k Panně Marii

Jest jiné práce třeba
na roli národa, když kmen je
v zániku:
kněz poctivý, který se Boha bojí
úl – učitel, co pilné včelky pojí,
chlop robotný, co pevně gruntem stojí,
zem neprodá a dobře koně strojí
- ti lepší jsou než deset básníků.
Petr Bezruč

 

Z BANGLADÉŠSKÉ MOUDROSTI
Bangladéš je je zemí mnoha řek. Vypráví se jeden tako-vý příběh:
Jistý vzdělaný učenec se večer nechal vézt na loďce. Cestou rozmlouval s chudým majitelem
loďky, na které plul:
Učenec: „Umíš číst z hvězd na obloze?“
Rybář: „Pane, jsem jen obyčejný, nevzdělaný člověk. Neumím číst z hvězd.“
Učenec: „Tím bohužel ztrácíš 50% svého života.“
Náhle vypukla velká bouře a loďka se začala potápět.
Rybář se ptá: „Pane, umíte plavat?“
Učenec: „Neumím.“
Rybář: „Tím tedy ztrácíte 100% svého života.“
Loďka se potopila a učenec utonul.
Činnost bez modlitby nestojí za nic: modlitba nabývá ceny obětí.
V první řadě modlitba; pak pokání; na třetím místě, teprve na třetím místě, činnost.
Modlitba je základem duchovní stavby. – Modlitba je všemocná. J. M. Escrivá
Jsou naše duše naplněny Boží přítomností nebo jsou prázdné jako kaplička bez lidí na obrázku?…
Kdyby duše všech křesťanů byly na-plněny Bohem, nebyly by chrámy tak děsivě prázdné.
Bože, smiluj se a dej, ať se probudíme k pravému pokání.

 

Může mě vůbec Bůh použít?
Existuje mnoho důvodů, proč by mě Bůh neměl povolat.
Neměj však obavy. Jsi v dobré společnosti:
Mojžíš koktal.

Davidovi nepadlo brnění.
Marek byl zamítnut Pavlem.
Timotej měl žaludeční vředy.
Ozeášova žena byla prostitutka.
Jediným vzděláním Amose byla škola v prořezávání fíkovníku.
Jákob byl lhář.
David měl milostné pletky.
Šalamoun byl velmi bohatý.
Ježíš byl velmi chudý.
Abrahám byl příliš starý.
David byl příliš mladý.
Petr měl obavy ze smrti.
Lazar byl mrtvý.
Jan byl na sebe příliš přísný.
Noemi byla vdova.
Pavel byl vrah stejně jako Mojžíš.
Jonáš utíkal před Bohem.
Miriam, sestra Mojžíšova, byla drbna.
Gedeon a Tomáš pochybovali.
Jeremiáš dělal ze sebe šaška, měl deprese a sebevražedné úvahy.
Eliáš trpěl syndromem vyhoření.
Jan Křtitel byl křikloun a buřič.
Marta byla příliš starostivá.
Marie mohla být líná.
Samson měl dlouhé vlasy.
Noe byl opilý.
Umíš si představit, jak Mojžíš rychle vzplanul?
A co teprve Pavel či Petr?

Ale Bůh nevyžaduje přijímací pohovor.
On nenajímá a nepropouští jako většina zaměstnavatelů, protože On je mnohem více náš Otec než náš Zaměstnavatel.
On se nedívá na finanční zisky a ztráty.
On není předpojatý, stranický.
On neposuzuje.
On není nepřející.
On nehledí na poslední módu.
On není halasný.
On není hluchý k našemu pláči.
On není slepý k našim potřebám.
Bůh nám dává své dary zadarmo, nakolik se mu otevřeme.
Mohli bychom dělat nádherné věci pro nádherné lidi, a přesto nebýt... To je nádherné!

Satan říká: "Nemáš žádné zásluhy!"
Ježíš říká: "O co jde? Já mám!"
Satan se dívá zpět a vidí naše chyby.
Bůh se dívá zpět a vidí kříž.
Bůh nevypočítává, co jsi dělal v roce 1999, ani si o tom nevede záznamy. Buď si jistý, že existuje mnoho důvodů, proč by nás Bůh neměl povolat. Ale jestliže Ho milujeme, jestliže po Něm toužíme, On nás použije vzdor tomu, kdo jsme, kde jsme byli, co jsme prožili či jak vypadáme! Modlím se, abychom jako křesťané vystoupili z naší omezenosti do neomezené Boží přirozenosti. Tehdy naše touha po Bohu a po sdílení se s Ním roztrhá na cucky naše hranice, omezení.
Ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné. (Rodinný život č. 49/1999)



Odkazy na www stránky Cezmín

Cezmín: http://cezmin.wz.cz
Vianoce:
http://vianocesk.ic.cz
Bylinky: http://bylinky.czweb.org
Cezmín:
http://cezmin.czweb.org
Svadba:
http://svadbask.unas.cz
Mikinka:
http://mikinka.czweb.org
Cintorín:
http://cemetery.zaridi.to
Bábiky:
http://svetbabik.czweb.org
Čas Vianoc:
http://vianocesk.wz.cz
Pani Príroda:
http://eufrosyne.wz.cz
Jánska noc:
http://cbjanskanoc.ic.cz
Veľká noc:
http://velkanoc.czweb.org
Gloria Polo:
http://gloriapolo.czweb.org
Veľkonočné sviatky:
http://velkanoc.ic.cz
Michal Krpelan:
http://michalkrpelan.wz.cz
Milujem pani P... :
http://milujempanip.wz.cz
Aishwarya Ray z Indie:
http://aishwarya.wz.cz
Horné Chlebany :
http://hornechlebany.unas.cz
Múdra ako rádio:
http://www.mudraakoradio.euweb.cz
CB Fan rádioklub Slovakia - CBRSK:
http://cbrsk.euweb.cz
Svätojánska noc a iné:
http://www.cbjanskanoc.webovastranka.sk

[ Späť | Obnoviť | Dopredu ]

 

Design a webmaster: Anežka Vražbová H.Chlebany Slovensko Web.: http://cezmin.czweb.org

 

Designwebmaster:  Anežka Vražbová Horné Chlebany Slovensko Kontakt: cezmin@azet.sk  ;  Web: http://cezmin.czweb.org