wz

[Späť | Obnoviť | Dopredu]

Táto stránka sa správne zobrazuje kódovaním Windows 1250.
Stránky sú optimalizované pre Microsoft Internet Explorer 4.0 a viac pri rozlíšení 1024x768 pixelov

 

K narozeninám

Leť sluníčko zlatým světlem,
s láskou pohlaď zemi teplem.
Pohlaď toho, kdo dnes slaví,
a popřej mu hodně zdraví.

Pošimrej ho za nás na líčko

ať dnes září jako sluníčko.
Že je o rok starší, komu pak to vadí,
vždyť ho máme stále rádi.

 Pro Elišku - Ludwig Van Beethoven - Für Elise

http://www.youtube.com/watch?v=Sa80dHkY3Ro&feature=related

Jedním z ušlechtilých cílů člověka je, když pomáhá bližnímu, jakýmkoliv způsobem. Do této činnosti bych zařadil i to, co dělají organizace pod označením SPOZ - Sbor pro občanské záležitosti. Každý kdo poznal v praxi jejich činnost, rád si to hezké osobní setkání uchovává dlouho v paměti.

Před nedávnem oslavila moje manželka Eliška své narozeniny

ke kterým jí přišli potěšit právě tyto ženy z místních organizací SPOZ, a KDU-Čsl. Protože jsem byl také u toho přítomen, chtěl bych všem těm ženám, které mé ženě přinesli květiny, dárky, a také ji popřáli to nejcennější po čem ona celý dlouhý věk touží, lepší osobní zdraví, chtěl bych moc a moc poděkovat.

Milé ženy, museli  Jste si k tomu vytvořit volný čas...
ještě jednou děkuji paní

Emilce Staré roz.Ďurovské,
Marušce Duškové,
Otylce Mihulkové,
Jitce Skalické 
a paní Jarmilce Matějíčkové
.

Blahopřání

Milá teto.
Ač tě často nevídám,
často na tě vzpomínám.
Dnes je to právě proto,
abych poslala ti přání toto.

K narozeninám ti blahopřeji,
hodně zdraví, štěstí přeji.
Abys lásku,
kterou jsi svým dětem dala,
plnou náručí
dnes jsi ty od nich brala.

Ať se dobře máš,
a i ty na mne
jen v dobrém vzpomínáš.

Milované mamince k 75

Pojď slunko a vykoukni na chviličku
pojď a začni kouzlit paprsky
aspoň jeden úsměv, pro mou mamičku
jak? Pohlaď jí za mne vlásky…

Podej jí svůj paprsek,
polib ji na její tvář,
já v myšlenkách ti budu zasílat
přání, které snad zkrášlí tvá zář.

Ač daleko jsme teď od sebe
nic nezastaví přání mé,
které je psáno srdcem jen pro tebe
- mé přání narozeninové.

Přeji já Ti mnoho lásky
v tváři jen z úsměvů vrásky.
Zdraví pevné jako skála
to bych Ti moc mami přála.

Radost, štěstí, všeho hojnost,
přes řeku smutku pevný most,
s každým dnem ať vytrácí se
ze srdce žal, bolest a zlost.

Z lidí kolem upřímnost cítit,
lidskou závist již nepoznat,
sílu se povznést nad jejich hloupost,
sama pro sebe něco znamenat.

Ať narozeniny jsou prvé, třetí či páté
a nebo jako tvé, Pětasedmdesáté.
Jsou jedny jediné, neopakující
jako Ty jsi pro mne
Má maminka nás všechny milující.

Gratulující tady i z nebíčka...

Přání k 75

Už od samého zrodu světa
všem stejně přibývají léta,
čas, ten se nedá zastavit,
je třeba co nejlépe si žít.

Hůř se ti vstává ráno z postele?
A další vráska se objeví na čele?
Zachovej klid vždyť vrásky ti sluší
z toho se srdíčko tak moc nerozbuší.

První pětasedmdesátka na krku
to ještě nic není,
to až s další pětadvacítkou
se život trochu změní.

Přejeme ti hodně štěstí,
ještě více zdraví,
to co bylo a je špatné
to ať se brzy spraví,

taky ti přejeme klid a dobrou pohodu,
zbytečné starosti klidně hoď za hlavu,
ať si s větrem co nejdál odletí
až tam kde je nikdo už nechytí.

Dobrou náladu ať ti nikdo nezkazí,
úsměv ve tváři ten ať ti neschází.
Dnes každý, kdo tě má aspoň trochu rád
ti jen to nejlepší od srdce bude přát,

tak ať tě nejmíň do sta let
baví a těší tento svět.

Poděkování od Jana a Elišky Špinlerové z Horní Dobrouče


K Tvým narozeninám Ti
podávám velkou krásnou kytici
uvázanou z těch nejkrásnějších,
nejvzácnějších a nejbarevnějších
květů světa z květů lásky, štěstí,
porozumění, radosti a zdraví.
To Ti přeje manžel Jan
s vnoučatama
a dětma.

Pro Elišku

http://www.youtube.com/watch?v=ofMjqkq66R8

Dneska je Tvůj velký den,
který bude oceněn,
My Ti milá babičko,
přejem pevné zdravíčko,
moře lásky, žádné vrásky
a jen samé sluníčko!

 

Když...

Když jsi stála na začátku,
dálky se zdály daleké.
Dnes, když stojíš na cestě
vedoucí do cíle,
vnímáš,
jak mládí
rychle přeletělo.

No a ptáš se života,
při mezníku let,
či správná byla
náplň a
energie
Tvých odkráčených kroků.

Byly slzy i úsměvy,
v střídavém rytmu,
výstupy i pády,
touhy i naplnění.

Byla něžnost
i bezcitnost,
rozloučení i
 "nashledanou".

I
dnes
je
okolo
Tebe
rytmus,
práce
i zázemí,
Máš ještě
pořád plány
a máš i trápení.

Máš však lásku i pochopení.

Poděkuj životu za každé nové ráno,
za štěstí, že miluješ a jsi milována.

I my Ti připíjíme na zdraví...
Tvé přítelkyně a přátelé.


  

ŽIVIÓÓÓ!!!

 

Uteklo to jako voda...

Pětasedmdesát!
To nic není...
Politici říkají, tak prý
k tomu do důchodu
ještě pár let přidají.

Nebuď smutná, nevěš hlavu,
Tebe se to netýká.
Hleď, ať ráno při vstávání
nikde už tě nepíchá.

Uteklo to jako voda,
jde to všechno dokola,
teď musíme prosit Boha,
ať nás dlouho zachová.

Nemělas to nikdy lehké,
všichni Ti to věříme,
proto taky do budoucna
s optimismem hledíme.

Čas však všechny rány
zhojí i když to smutné je,
snad se na nás, dá-li Pán Bůh,
to sluníčko usměje.

A teď všichni naposledy
číše svoje zvedáme,
ať se
zase za deset let
všichni tady shledáme.

Na záver ešte na veselú nôtu  Beethovenova Eliška

Two Voices - Pro Elišku

http://www.youtube.com/watch?v=LGENbILRK9I&feature=endscreen&NR=1

Záver

 Po urobení tejto webovej stránky a jej nočnom zaslaní na internet mi na ďalší deň ráno došlo e-mailom "psaníčko" a hoci by stačilo opraviť malé nedostatky s menami a priezviskami a vec by bola vybavená, "psaníčko" od pána Jána je tak zaujímavé, že ho dávam na stránku v plnom znení a aj s fotodokumentom.

Anežka alias Cezmín

9. květen

Moji milí přátelé!

Srdečně Vás zdravím z Horní Dobrouče, a přeji Vám, aby se ty nádherné pohledy do rozkvetlé přírody všem co nejdéle udrželi v paměti. Také jsem dlouho včera večer vzpomínal na ty radostné dny od pátého do devátého května 1945, které jsem jako 15ti letý kluk, prožíval v radosti po skončení války, kdy jsem se těšil že se snad moji oba bratří vrátí z Německa, kde byli nasazeni jako na nucenou práci.
 Ten starší bratr František studující, se delší dobu nevracel, ačkoliv byl mír, a my nevěděli, že při návratu kdy nejezdily vlaky, a vracel se s několika dalšími „Gast arbitry“ na nákladním autě, po mostě, který pod autem vybuchl, a zřítil se do řeky Mainz v Západním Německu, a bratr ve vodách této veliké řeky si s velikým vypětím zachránil život,ve vodách mu uplavaly všechny doklady. Ten mladší Josef, tesař se vrátil bez problémů a pomáhal nám likvidovat v našem dobroučském lese vybudovaný bunkr, který jsme měli připraven pro případ zničení obce při prchajícím vojsku. Protože jsem se začínal zajímat o oblast elektro a spojení, někdo mě tehdy požádal, abych ustříhal dráty vedoucí od Německé celnice stojící na hranici mezi Horní a Dolní Dobroučí, a také částečně demontoval v lese velkou antenu mezi borovicemi nad bunkrem, ve které jsem měl amatersky zhotovený krystalový přijímač „krystalku“ pro případ že bychom museli zůstat déle v bunkru, a neměli zprávy kde se nachází fronta.
 Připomínám, že tenkrát neexistoval žádný přenosný přijímač či tranzistor.

Na snímku této celnice, která nyní slouží jako stánek u poutního místa Horákovy Kaple, je dobře vidět vpravo nahoře kam vedli dráty telefonního vedení. Ti 3 němečtí celníci u závor několik dnů před koncem války, byli to místní obyvatelé Horní Dobrouče - tenkrát jménen Dittersbach. Za tou závorou bylo hitlerovo území Sudetenland, a před závorou Protektorát Čechy a Morava – Dolní Dobrouč.


Ale to jsem odbočil velmi daleko od mého prožívání včerejšího večera...

Včera později večer vcelku trochu unavený z toho opojného dne, plného květů a slunce, jsem narychlo sepsal poděkování, které jsem zamýšlel adresovat ženám, které každým rokem, někdy i v jiném „složení zazvonili“ u nás v Horní Dobrouči, a ve dveřích se objevili, někdy i s doprovodem mužským ověnčeni kyticemi pro Elišku, a pak jsme si vždy při domácím posezení, předávali vzájemně poznané události hlavně z obce a z našich rodin.
Tentokrát se mě ten urychlený záměr ukončit a odeslat trochu nevydařil, a já šel na lůžko. Při psaní bez kontroly se mě tam vloudilo více gramatických chyb, které chci napravit.
Tedy ve jménech textu jsem nechtěně dokázal paní Emilku Ďurovskou dát zpět do jejího svobodného jména,  za svobodna, dnes je to správně paní Emilka Stará. Rovněž jsem pro množství žen stejného jména Matějíčková... doplňuji, že jde o pani Jarmilu Matějíčkovou.

Ve vzpomínkách na dřívější oslavné dny, ve kterých bývali někdy i muži, nyní jsem udělal několik gramatických chyb, za které bych před 75 lety mohl získat v dobroučské obecné škole „Pětku“. Bohužel ani tenkrát za ni v obchodě nebyla čokoláda, a tenkrát vůbec nebyla, a já ji prvně ochutnal až po roce 1945. Takže včera v době odesílání mého e-mailu, moje osobní jazyková úpravna už byla mimo úřední hodiny(manželka už spala).

Takže přátelé pozor!
Nikdy v ničem nezanedbávat kontrolu!
Někdy opomenutí se nevyplácí.
Jako třeba před 50 lety (v socializmu jsem zakoupil pro Světlou budoucnost) a náš domek omítkovou maltu, kterou jistý dělník omylem u míchačky (ve výrobním závodě na omítky), bez kontroly vložil místo barvy, zcela jinou chemii, která na našem rodinném domku po letech vydávála svědectví, v podobě plakající stěny.

Na přiložených obrázcích, jsou 2 objekty které nám pláčí. Zeď, ze které nám delší čas pláčou barevné slzy , na druhé straně naše auto Škoda, nad kterým brzy budu plakat já.

 Po 25 letech jízdy

s touto Škodovečkou, jsme procestovali i za doby socializmu část Evropy, tak i po cestách podobných tankodromu, třeba i s bubnem a harmonikou, ale její dlouhým časem unavenou karoserii, se nepodařilo technické kontrole prodloužit život, alespoň na 2 roky života.
Tedy po dobroučké silnici brzy zmizí jeden červený, sice ještě dýchající, automobilový škodovácký stařeček z dobroučské silnice, na jehož střeše dominovala vysoká antenka od vysílačky, a obohatí kovové hutě, kde potřebují nutně hodně železa na výrobu silných mříží pro stavbu nových věznic.

Jan z Horní Dobrouče.
 



by Cezmín Slovakia 2012 http://cezmin.wz.sk